Nejvyšší soud otevřel cestu k miliardám, o které lidé přišli při protiprávních exekucích. Jde přitom o exekuce, které již byly ukončeny úplným vymožením.
Nejvyšší soud se zabýval případem paní Jaroslavy, na kterou byla v roce 2011 společností PROFI CREDIT Czech, a.s. nařízena exekuce. V roce 2015 paní Jaroslava celou částku zaplatila, takže byla exekuce ukončena. O rok později se paní Jaroslava obrátila na projekt Exekutor má smůlu.cz a zjistila, že její exekuce byla protiprávní. Exekuce paní Jaroslavy byla totiž nařízena na základě neplatného rozhodčího nálezu. „Zda lze i takto zpětně zastavit již proběhlou a skončenou protiprávní exekuci nebylo doposud Nejvyšším soudem judikováno. Klientům jsme tak nemohli nic zaručit. I přes riziko možného neúspěchu se někteří lidé rozhodli bojovat,“ vysvětluje advokát Petr Němec, který paní Jaroslavu zastupoval. Chybějící judikatura se skutečně projevovala v tom, že před některými soudy klienti uspěli, a před jinými nikoliv. I to byl důvod, proč paní Jaroslava podala dovolání k Nejvyššímu soudu, když neuspěla před Krajským soudem v Brně.
Nejvyšší soud potvrdil, že exekuce, která již byla vymožena a skončena, může být zpětně zastavena, neboť poškozenému se nenabízí jiné možnosti ochrany, jak napravit vzniklý protiprávní stav. Princip právní jistoty nemůže přebít právo poškozeného na nápravu nespravedlnosti. „Do této doby jsme dokázali pomáhat se zastavováním pouze probíhajících exekucí. Paradoxně tak na tom byli lépe ti, co spláceli pomaleji nebo vůbec. Velice těžko se některým lidem vysvětlovalo, že kdyby spláceli pomaleji, tak bychom jim dokázali pomoci. Nyní se tato nespravedlnost napravuje a tito lidé mají možnost požadovat část prostředků zpět,“ uvádí Tomáš Pospíšil, ředitel projektu Exekutor má smůlu.cz.
Podle odhadů projektu Exekutor má smůlu.cz může takto být zastaveno až 100.000 skončených exekucí, které byly nařízeny na základě neplatných rozhodčích nálezů. Zastavením takové exekuce by klient měl dostat zpět vše, co zaplatil exekutorovi na jeho náklady. Po oprávněném (věřiteli) se může domáhat zpět zaplacených nákladů rozhodčího řízení a nákladů na advokáty v exekučním řízení. Věřiteli tak zůstane jen to, co mu dlužník skutečně dlužil.
Některé společnosti si také od rozhodců nechávaly přiznávat nezákonné úroky z prodlení, astronomické obchodní úroky (i přes 100 % p.a.) či nemravné smluvní pokuty. Toto všechno dluhy lidí obrovsky nafukovalo a dlužníci končili v dluhové pasti. „Soukromí rozhodci měli z rozhodovací činnosti pro úvěrové společnosti a banky výnosný byznys. Proto můžeme v rozhodčích nálezech, které jsou ekvivalentem rozsudku, najít přiznané absolutně nepochopitelné nároky, které by nezávislý soud nikdy nepřiznal. Po zastavení již vymožené exekuce se tak klientům otevírá možnost požadovat zpět to, co uhradili na tyto neplatné nároky,“ vysvětluje Němec.
„Dle našich statistik mohou lidé zpět od exekutora a věřitele požadovat v průměru přibližně 60.000 Kč. Pokud v protiprávní exekuci došlo k prodeji nemovitosti, mohou tyto částky přesahovat i sto tisíc. Celkem se tak jedná o miliardy, které by se měly vrátit od exekutorů a úvěrových společností zpět do kapes obyčejných lidí,“ dodává Pospíšil.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu citelně dopadá nejen na úvěrové společnosti jako PROFI CREDIT Czech, HOME CREDIT, ESSOX, ale například i na Komerční banku, která pohledávky vymáhala s nezákonnými úroky z prodlení.