Lidé se nás často ptají, jak je možné, že od nich exekutor vymáhá několikanásobně vyšší částku než si původně půjčili. Z čeho se dlužná částka tedy skládá?
Dlužná částka se skládá z původně půjčené částky, od které se odečtou zaplacené splátky. Této částce se říká jistina. Dále se dlužná částka skládá ze smluvního úroku – úrok, který jste si dohodli s věřitelem ve smlouvě. Pozor, tento úrok někdy dosahuje i několik desítek procent ročně. Pokud dlužník neplatí svůj dluh včas, tak navíc přibývá i úrok z prodlení, který je v současné době stanoven na 8,05 % ročně. Za pozdní zaplacení může být navíc ještě ujednána smluvní pokuta.
Úvěrová společnost se pak může dlužné částky domáhat prostřednictvím soudu nebo rozhodce. A právě velké množství úvěrových společností v minulosti volilo cestu rozhodčího řízení, protože rozhodce mnohdy „přimhouřil oko“ nad vysokými úroky či smluvními pokutami, které by přes soud nikdy neprošly (více v článku Rozhodčí řízení: vykutálený trik úvěrových společností). Mnoho exekucí nařízených na základě rozhodčích nálezů bylo nařízeno protiprávně, a tudíž je možné je zastavit (více v článku Jak poznat exekuci, kterou je možné zastavit). K dlužné částce se zde připočítávají náklady na advokáta protistrany (jejich výše se určí podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti číslo 177/1996 Sb.) a náklady rozhodčího řízení. Pokud je následně nařízena exekuce, tak se dluh ještě navýší o odměnu exekutora. Jak se odměna exekutora vypočítává, si řekneme v dalším článku.
Ne všechny úvěrové společnosti ale volily cestu rozhodčího řízení. Některé se obrátily na soud, avšak i touto cestou dochází k růstu dlužné částky, a to zejména o náklady protistrany na advokáta a soudní poplatek. Pojďme si vše ukázat na příkladu. Paní Zuzana si vzala půjčku ve výši 15 000 Kč. Řádně půjčku splácela, ale poté přišla o práci a neměla peníze na splácení. Už jí zbývalo splatit jen 8 000 Kč. Jelikož nebyla schopná splácet delší dobu, tak úvěrová společnost dluh k 20. 4. 2014 zesplatnila, tedy chtěla vrátit celou částku najednou.
Jelikož paní Zuzana peníze nevrátila, tak ji od 21. 4. 2014 začal běžet úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně a ujednaný smluvní úrok ve výši 20 % ročně. Nakonec úvěrová společnost podala žalobu k soudu a soud vyhrála a byl jí přiznán nárok na úrok z prodlení i na smluvní úrok. Zároveň úvěrové společnosti byla přiznána i tzv. náhrada nákladů řízení ve výši 7 000 Kč (náhrada za advokáta 6 000 Kč + soudní poplatek 1 000 Kč).
Paní Zuzana si mezitím našla práci a povedlo se jí dluh dne 22. 7. 2016 zaplatit. Nyní ale musela kromě 8 000 Kč (jistina), splatit také 7 000 Kč (náhrada nákladů řízení), 1 452,86 Kč (úrok z prodlení za období od 21. 4. 2014 do 22. 7. 2016) a 3 609,61 Kč (smluvní úrok od 21. 4. 2014 do 22. 7. 2016). Celkem tedy musela zaplatit 20 062,47 Kč. Pokud by paní Zuzana tuto částku neuhradila, podala by úvěrová společnost na paní Zuzanu exekuci, takže by se její dluh ještě navýšil o odměnu exekutora.
Jak je z tohoto příkladu vidět, vymáhání dlužné částky dluh vždycky výrazně navýší. Pokud je navíc podána exekuce, dojde nejen k dalšímu navýšení dluhu, ale zároveň zde jsou velmi malé možnosti obrany. Jednou z nich je zastavení exekuce z důvodu neplatnosti rozhodčího nálezu. Pokud chcete zjistit, zda je možné vaši exekuci zastavit, vyplňte náš online formulář zde.