- Účastníci exekučního řízení – oprávněný apovinný.
- Povinný – nejčastěji dlužník, který nesplnil dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí. Dále jím může být i spoludlužník, ručitel či manžel povinného. Povinný je povinen splatit svůj dluh
- Oprávněný – věřitel, kterému dluží dlužník peníze. Pozor, nemusí to být stejná osoba, která dlužníkovi původně peníze půjčila! Pohledávku věřitele za dlužníkem mohl koupit někdo jiný. Pouze ten může podat exekuční návrh
Příklad: Pan Zrzavý (povinný) si vzal úvěr od společnosti ABCDE jenže po určité době nebyl schopen splátky plnit a ani na žádné dopisu od soudu nijak nereagoval. Po určité době přišel panu Zrzavému dopis od exekutora, že je na něj vedena exekuce. Pan Zrzavý byl ovšem zmatený, neboť v dopise nebyla uvedena společnost ABCDE, od které si před x lety půjčil, ale společnost FGHI (oprávněný). Ta ovšem pohledávku ABCDE odkoupila a je to ona, která podala návrh na zahájení exekuce vůči panu Zrzavému a tedy účastníci exekučního řízení (pan Zrzavý a FGHI) jsou správně.
- Exekuční soud – okresní soud místně příslušný, v jehož obvodu má bydliště či sídlo povinný. Ten rozhoduje o pověření k provedení exekuce
Příklad: Pan Opička bydlí v obci Kopřivnice, která se nachází v okrese Nový Jičín. Exekučním soudem by byl Okresní soud v Novém Jičíně.
- Soudní exekutor – je osoba pověřená k provedení pravomocných a vykonatelných titulů. Jinými slovy, zajišťuje, aby oprávněný získal od dlužníka všechny přiznané prostředky. Exekutora vybírá sám oprávněný. Pozor na tzv. vymahače, ti nemají s exekuční činností nic společného, jedná se pouze o psychologický nátlak na dlužníky!
- Exekuční návrh – návrh oprávněného, kterým se zahajuje exekuční řízení. Podává se přímo exekutorovi, který požádá příslušný exekuční soud o pověření k provedení exekuce.
- Exekuční titul – vykonatelné rozhodnutí či jiná listina, na základě které je exekuce nařízena. Může jím být rozsudek, usneseni soudu, platební rozkaz, elektronický platební rozkaz, rozhodčí nález, notářský či exekutorský zápis a jiné.
- Exekuční příkaz – rozhodnutí soudního exekutora k provedení exekuce některým ze způsobů uvedených v exekučním řádu. Exekuce na peněžité částky může být provedena např. srážkami ze mzdy, přikázáním pohledávky, prodejem movitých a nemovitých věcí a na nepeněžitá plnění např. vyklizením či odebráním věci.
- Rozhodce – osoba, na které se smluvní strany ve smlouvě dohodly, že v případě potřeby bude rozhodovat jejich spor. Spor tak není rozhodován soudcem, ale u tohoto rozhodce.
Příklad: Mgr. Jaroslav Chamtivý, soudní exekutor Exekutorského úřadu Teplice, se sídlem Nám. Svobody 20, Teplice, pověřený provedením exekuce na základě usnesení Okresního soudu v Olomouci ze dne 12. 4. 2011, č.j. 23 XX 23888, kterým byla nařízena exekuce podle pravomocného a vykonatelného rozhodčího nálezu (exekuční titul) JUDr. Petra Falešného (rozhodce), č. j. 5766788, ze dne 2. 2. 2012…
- Rozhodčí doložka – ustanovení ve smlouvě, které říká, že v případě sporu nebude rozhodovat soud, ale rozhodce či rozhodčí společnost. Pozor, může se skrývat v obchodních podmínkách! Po novele z roku 2012 již musí být (v případě spotřebitelů) uzavřená samostatná rozhodčí smlouva.
Příklad: Smluvní strany se dohodly, že veškeré majetkové spory vyplývající z této smlouvy nebo vzniklé v souvislosti s ní budou rozhodovány s konečnou platností v rozhodčím řízení, a to jedním rozhodcem, jmenovaným XXX a. s., IČ 1234567, se sídlem Praha 1, Orlová 60, PSČ 101 00 (dále jen Společnost). Smluvní strany se dohodly, že spor bude rozhodnut bez ústního jednání….
- Rozhodčí nález – rozhoduje-li v případě sporu rozhodce, vydává tzv. rozhodčí nález, který se pak může stát exekučním titulem (viz výše). Tzn. na základě rozhodčího nálezu je nařízena exekuce.